pipemag.czMagazín o všem kolem dýmek a dýmkových tabácích

Peterson Sherlock Holmes Original Collection

Detailnější přehled a hodnocení série dýmek Peterson Sherlock Holmes

Předmětem tohoto přehledu je vydání série briárových dýmek nazvané Sherlock Holmes, pojďme se tedy podrobně podívat na každou dýmku zvlášť.

Jedná se pravděpodobně o nejúspěšnější sérii dýmek, kterou kdy společnost Peterson uvedla na trh, pokud se tedy bavíme o číslech prodeje. Dýmky byly poprvé představeny světu v roce 1987 a měly sloužit jako pocta fiktivní postavě detektiva Sherlocka Holmese vystupujícího v knihách spisovatele Sira Arthura Conana Doyla.

Holmes je zřejmě tou nejznámější postavou v beletrii, která kouří dýmky. Říká se o něm, že vlastní výběr svých oblíbených dýmek – od prostých černých dýmek z pálené hlíny až po bohatě vzorované kousky vyrobené z briaru – ve kterých často hledal inspiraci, zatímco odhaloval nějakou záhadu nebo řešil zapeklitý problém. Své dýmky kouříval ale i pro čisté potěšení či pro radost po úspěšném uzavření případu. Muž, který uchovává svůj tabák v perském pantoflíčku, musí být už opravdový charakter, což se rozhodně o Sherlockovi Holmesovi žijícímu v Londýnské ulici Baker street 221B dá říct.

Dýmky vyrobené na počest světoznámé fiktivní postavy jsou vyřezávané v Irsku z výběrového briaru ze Středozemí a mají připomínat nejen samotnou postavu detektiva, ale i nejrůznější místa nebo předměty, se kterými se detektiv při svých dobrodružstvích setkal.

Původní vydání této série, tzv. „Original Collection“ u nás známe také jako „Classic Collection“, se skládalo ze sedmi dýmek určených pro sedm dní v týdnu a kompletní sada pak byla doplněná i dřevěným stojánkem. Všech sedm dýmek bylo vyrobených z výběrových kusů briaru, i když nakonec bylo možné sehnat je i v provedení z mořské pěny, z ebenového dřeva, hladké, rustikované a některé i pískované. Všechny dýmky měly výjimečně velké hlavičky, měly speciální stříbrnou známku značky Sterling a zákazník si mohl vybrat buď zakončení náustku Peterson nebo fishtail.

Kolekce dýmek Peterson Sherlock Holmes v provedení meerschaum

Každá dýmka je označena nezaměnitelnou pravou značkou Sterling ze stříbra a profilovou známkou Sherlock Holmes, jenž slouží speciálně na uctění Velkého detektiva.

Peterson nabízí všechny dýmky ze série i v nižší kvalitě, a sice ve vydání pojmenovaném „Kinsale“. Oceňuji, že díky tomu má větší okruh kuřáků příležitost vlastnit stejné tvary těchto populárních dýmek a že si je může pořídit za přijatelnější cenu. Přesto ale platí, že levnější neznamená stejně dobrý – to ostatně platí o naprosté většině jakéhokoliv zboží. Tyto dýmky totiž mají méně kvalitní hlavičky a celkové dokončení a nejsou vybaveny speciálním označením, tedy onou stříbrnou známkou SH. Lakovaný povrch mě navíc poněkud odrazuje a podle mého názoru také přispívá k většímu přehřívání dýmkové hlavičky.

Uvědomte si ale, prosím, že moje komentáře jsou založené na mém osobním subjektivním názoru a nemusí se tak shodovat s názorem ostatních. Mé názory jsou založené na mnoha rocích vlastnictví a kouření kompletních sérií Sherlock Holmes. Je poměrně snadné nechat se vtáhnout do romantiky i mystiky, která vydání takto slavné série dýmek obklopuje a ztratit tak objektivní náhled na věc, takže berte veškeré komentáře této ikonické série dýmek Peterson s ohledem na tento fakt. Abych ujasnil své osobní názory, rozhodl jsem se ohodnotit každou dýmku číslem od 0 do 10 vzhledem k její kvalitě, funkčnosti, hodnotě a vzhledu.

Obecně řečeno se mi dýmky ze série Sherlock Holmes vzhledově hodně líbí, ale byl jsem zklamaný z jejich kvality a peněžní hodnoty. Odhaduji, že by bylo možné najít v této sérii prostor pro zlepšení jak v oblasti dokončení, tak v základní konstrukci, aby se tak dosáhlo co nejlepších a nejvíce funkčních dýmek.

Ukázku jednotlivých dýmek z kolekce Sherlock Holmes najdete v naši Pipedii

Sherlock Holmes Original Collection (Classic Collection)
První dýmka v sérii se jmenuje „The Original“ a jedná se o typický tvar Calabash, který se často spojuje přímo s postavou Sherlocka Holmese. Konkrétně se jedná o zahnutý tvar Peterson číslo XL11. Musím přiznat, že mé osobní zkušenosti a názory na tuto dýmku nejsou až tak pozitivní. Nezdála se mi moc hezká ani funkční a navíc se mi zdálo, že má tendenci se rychle přehřívat. I když jsem si hlídat tempo kouření a záměrně jsem celou dobu popotahoval jen malé množství kouře, nezabránil jsem tomu, aby se celá dýmka rozžhavila. Na zmíněné stupnici hodnocení od 0 do 10 bych tuto dýmku ohodnotil číslem 7.

Další dýmka se jmenuje „The Baskerville“. Musím se přiznat, že mám pro tuto dýmku tak trochu slabost, poněvadž to byla má vůbec první dýmka značky Peterson. Pro mě má tato dýmka vše, co má mít – hezký vzhled i charisma. Je to čisté potěšení. Jedná se o zahnutou dýmku tvaru Peterson číslo XL12. Ohodnotil bych ji číslem 7.5.

Třetí dýmkou je kousek nazvaný „The Baker Street“, což je velká dýmka tvaru bulldog, tvar Peterson číslo XL13. Opět u této dýmky nacházím jak hezký tvar, tak velmi příjemnou a komfortní dýmku na kouření. Dýmka má výborný tah. Hodnocení 7.5.

Čtvrtá dýmka se jmenuje „The Deerstalker“, jedná se o čtvrtinově zahnutý tvar bulldog, tvar Peterson číslo XL14. Pro mě osobně tento kousek vyzařuje klasické charisma a eleganci značky Peterson. Je to velmi oblíbený tvar, jeden z těch, o kterých si myslím, že jsou velmi příjemné do ruky a zároveň se dobře kouří. Hodnocení 8.

Další dýmkou je „The Squire“, další bulldog, takový, který bych nazval velkým čtvrtinově zahnutým tvarem Rhodesian. Velmi elegantní a pohodlný v ruce… Tvar Peterson číslo XL15. hodnocení 7.5.

Šestý tvar se jmenuje „The Professor“. Je to velký z poloviny zahnutý tvar brandy. Další tvar, který mě zcela pohltil svým vzhledem, pohodlností v ruce i dobrými vlastnostmi během kouření. Jedná se o tvar Peterson číslo XL16. Tuto dýmku bych ohodnotil číslem 7.5.

Poslední kousek ze série se pak nazývá „The Watson“, který je největší a zároveň, podle mého názoru, i nejlepší dýmkou z celé sady. Plně zahnutý Rhodesian, který jako by byl přímo ušitý pro mou potřebu. Tvar Peterson číslo XL17, který si zaslouží hodnocení 8.5.

Peterson Sherlock Holmes Original Collection

The Return Of  Sherlock Holmes
Druhé vydání bylo nazvané „The Return of“ a bylo založeno na úspěchu ‚the Original’, s tím, že tato nová série obsahuje sedm nových tvarů a tvůrci navíc přišli i s dřevěným stojánkem. Všechny tvary jsou podobné těm z původní série, mají hlavičku velikosti XL a mohli byste na nich najít stříbrnou známku SH.

První dýmka série ‚Return‘ se nazývá „The Rathbone“ a je to elegantní velká zahnutá dýmka s velkou hlavičkou stack. Dýmka má být poctou herci, který ve 30. a 40. letech 20. století hrál v černobílých filmech postavu Holmese. Jedná se o tvar Peterson číslo XL20, což je komfortní zahnutý tvar s dobrým tahem. Hodnocení je dobrých 8.

Další dýmka nese název „The Hudson“ a je to velký čtvrtinově zahnutý Bulldog. Výborný klasický tvar Peterson číslo XL21, který se kouří tak dobře jak vypadá. Tuto dýmku bych ohodnotil 7.5.

Třetí dýmka je pak pojmenovaná podle Holmesova bratra „The Mycroft“. Klasický elegantní tvar Horn, jenž se výborně kouří. Jedná se o tvar Peterson číslo XL22. Zaslouží hodnocení 8.

Čtvrtá dýmka v sérii se jmenuje „The Lestrade“. Je to má oblíbená dýmka z celé série Sherlock Holmes. Je to na první pohled jasně rozeznatelný, plně zahnutý tvar apple číslo XL23. Tato dýmka je bezpochyby návnadou pro všechny nadšence a příznivce dýmek; je naprosto úžasná na dotek a v této formě mám nejraději, když má zúžený náustek fishtail, který zmaximalizuje tah a tím i potěšení z kouření. Poněvadž jsem na tuto konkrétní dýmku tak trochu vysazený, tak ji prostě musím ohodnotit číslem 9.

Dalším kouskem je „The Milverton“, velká, plně zahnutá dýmka s hranatým náustkem, tvar Peterson číslo XL24. Musím přiznat, že tato dýmka nepatří mezi mé oblíbené, nemám totiž rád hranatý náustek. Co se týče vlastností během kouření, tak je, aspoň podle mého názoru, možné zařadit ji do průměru. Na stupnici hodnocení bych jí dal číslo 7.

Dýmka číslo šest se jmenuje „The Strand“ a jedná se o čtvrtinově zahnutý tvar apple, což je tvar Peterson číslo XL25. Tento tvar se mi hodně líbí, připadá mi velmi elegantní a příjemný na pohled. Dýmka je navíc pohodlná v ruce a dobře se kouří, proto bych jí dal poctivých 8.5.

Konečně tu máme poslední ze sedmi dýmek – „The Hansom“. Jedná se o tvar, kterému prostě nemohu přijít na chuť, protože mi vzhledem k estetickému půvabu přijde naprosto neuspokojivá. Dýmka má zahnutý tvar Rhodesian, tedy tvar Peterson číslo XL26. Tuto dýmku mám pouze jednu a to z toho důvodu, abych měl kompletní sbírku, jinak mi není příjemná na dotek ani na pohled. Jiní by to možná cítili jinak, ale já jí můžu ohodnotit pouze číslem 7.

Peterson The return of Sherlock Holmes

Převzato ze zahraničních zdrojů

Dýmky L´Anatra

Dýmky L’Anatra jsou vyřezávány Massimem Palazzem a Andreem Pascuccim v jednom z největších center italské výroby dýmek, ve městě Pesaro v severní Itálii. V jejich práci je jistě hodně znatelný vliv velkých řezbářů pocházejících z tohoto města, přesto ale mají dýmky L’Anatra svůj vlastní styl: jejich dýmky jsou v jistém slova smyslu elegantně neoklasické, ale zároveň i hravé. Tato jejich hravost je zřejmě nejvíce patrná v jejich nomenklatuře na náustku dýmky. Jako jeden ze znaků třídění svých výrobků totiž používají odlitý symbol stříbrné kachní hlavy umístěný právě na náustku. Dýmky L’Anatra si postupně získávají velkou popularitu, přestože byly teprve nedávno představeny na trhu ve Spojených státech. Kvalita, se kterou se u těchto výrobků můžeme setkat, je typická spíše u dýmek, které jsou dvakrát dražší. Jednoduše řečeno, dýmky L’Anatra představují veškeré umění italských řezbářů, a to za velmi příznivou cenu.

Dýmky L´Anatra

Dýmky této značky mají buď neoklasické italské tvary, nebo zcela unikátní tvary vyřezávané ručně nejrůznějšími řezbáři. Většina dýmek je hladkých, přesto ale někdy řezbáři své výrobky pískují nebo rustikují – ať už celou dýmku, nebo jen některé její části. Výjimečně také někdy používají na výrobu náustku cumberland, i když italskou preferencí bývá spíše černý akryl (náustek je vyroben vždy z celistvého kus tohoto materiálu; včetně čepu). Na ozdobu dýmek pak velmi často používají stříbro – například na kroužky nebo na ozdobné pásky, i když většina dýmek je jen jednoduchých.

Dýmky L´Anatra

Michal novák

Interview pro www.Smokingapipe.com

Michal Novák je výrobcem dýmek v České republice. Tvorbě dýmek se začal věnovat tehdy, když si chtěl vyrobit  svou vlastní vysněnou dýmku..

William: Na začátek našeho rozhovoru mi prosím řekněte jednoduše, jak vypadají vaše dýmky. Popište je jedním slovem.

Michal: Mé dýmky je těžké jakkoliv zaškatulkovat, ale kdybych měl jen jedno slovo na jejich popis, řekl bych, že jsou fantazijní, neobvyklé avantgardních tvarů.

William: Velmi klasická otázka: Jak jste začal s výrobou dýmek?

Michal: Už 35 let kouřím dýmky a za tu dobu jsem jich v rukou držel opravdu hodně. Vždycky jsem měl nějaké „vysněné“ dýmky. Byly to dýmky, které jsem odjakživa chtěl vlastnit, ale nemohl jsem si je z nějakého důvodu dovolit, většinou kvůli jejich ceně. Vždy bylo nesmírně těžké nějakou z těchto vysněných dýmek získat. Tehdy jsem ještě pracoval jako novinář a fotograf na volné noze.  V roce 2009 jsem se stal šéfredaktorem časopisu s názvem, „Cigar and cocktail Magazine“, který byl v té době publikovaný v České republice. … Během tohoto období jsem měl možnost navštívit všechny velké výrobce dýmek v Evropě a povedlo se mi setkat se i s řadou  pipemakerů z Rakouska, Itálie a Dánska.

V roce 1991 jsem se stal členem organizace „Académie Internationale de la Pipe“, díky čemuž jsem získal mnoho užitečných informací a cenných zkušeností. Získal jsem také mnoho přátel, kteří jsou ve světě dýmek významnými osobnostmi. Tohle všechno vedlo k mému přátelství s Alberto Paronellim, italským sběratelem dýmek, známým businessmanem a nad to nade všechno ještě velmi příjemným a otevřeným člověkem.

Postupem času jsme si vytvořili takový rituál: Pokaždé, když jsem ho navštívil, jsem mu donesl jako dárek dýmku, která se mi zdála nějak zajímavá. Když jsem se pak za ním zase vrátil, Alberto mi můj dárek oplatil. Jednou mi dal dýmku s velmi zajímavým tvarem. Byl to kousek vyrobený firmou Rossi ( jeden z největších výrobců v Itálii; v šedesátých letech ale firma zkrachovala) a jednalo se o dýmku, která byla vyrobená pro jednoho Američana, jenž si přál dýmku, kterou by obdarovával své otroky, jimž musel dát svobodu.

Poprvé mě napadlo začít si vyrábět dýmky sám pro sebe na začátku roku 2008, kdy jsem navštívil workshop vedený mým dnešním kolegou a splečníkem Janem Kloučkem. Janovy workshopy byly přizpůsobené pro kuřáky dýmek a jejich obdivovatele, kteří neměli s tvorbou dýmek  absolutně žádné zkušenosti, ale chtěli se o tom něco naučit.  Když jsem s zúčastnil kurzu, požádal jsem Jana, aby mi pomohl vytvořit právě onu dýmku, kterou jsem kdysi dostal darem od Alberta, tedy dýmku, která měla nesmírně zajímavý tvar. Dýmka se podařila a nazval  jsem ji  „placatka“. Stačilo strávit jeden den ve workshopu, abych byl vyřezáváním dýmek naprosto uchvácen. Věděl jsem, že tohle je to, co chci dělat. Rychle jsem skončil s prací novináře a začal jsem denně dojíždět do workshopu, abych se učil a získával zkušenosti. První dýmky, které jsem vyrobil, byly určené výhradně pro mou vlastní potřebu, netrvalo ale dlouho a začal jsem dělat  dýmky i pro své přátele, kteří si to přáli. Tehdy jsem se rozhodl začít s touto prací profesionálně.

William: Proč jste se rozhodl dělat neobvyklé tvary dýmek, proč se nevěnujete výrobě klasických modelů?

Michal: Když kouřím nějakou dýmku, rád si s ní hraju…a když náhodou kouřím dlouho, pak se občas i nudím… Možná, že je to jakýsi druh nervozity. Dalším důvodem, proč dělám takové tvary jaké dělám, je to, že většina mých kolegů vyrábí klasické tvary na tak výborné úrovni, že nechci, aby se zdálo, že je napodobuji. Přál jsem si vydat se novou cestou a nějak se od nich odlišit, proto jsem začal vyrábět něco, co nevyráběl nikdo jiný. Vyrábění klasických tvarů každý den by mě navíc asi brzy omrzelo a práce by mě tak přestala pomalu bavit. Když tedy vyrábím takové dýmky, jaké vyrábím, neztrácím své nadšení a svůj zájem.

Stále používám jako základ klasické tvary, protože konec konců jsou to právě tyto klasické tvary, které se prokázaly jako ty nejspolehlivější a nejodolnější, vždy je ale nějak předělám. Inspirací je mi příroda nebo klasické sochy a plastiky.

Vyrábění dýmek je pro mě dobrodružství – i když musíte pohlídat, aby dýmka byla technicky a funkčně kvalitní, (musí mít například správně silné stěny hlavičky, dno apod.) – stále ještě máte poměrně velkou svobodu v tom, aby byla konečná dýmka něčím speciální, krásná, majestátní a unikátní. Obecně u mě platí, že  vyrábím originály, projde-li dýmka hodnocením, získá číslo a je jen jedna, jediná. Když dýmku prodám, octne se v archivu prodaných dýmek, kde je výslovně uvedeno, že dýmka byla prodána, je sice možné vyrobit podobnou ale „když si objednáte tuto dýmku, dostanete určitou variaci na tento tvar, ale ne PŘESNĚ tuto dýmku, kterou zde vidíte“. V praxi to tedy znamená, že nikdy nevyrobím dvakrát naprosto stejnou dýmku.

William: Všichni jsme slyšeli o vašich dýmkách samé dobré věci. Máte úžasné nápady. Jak je to ale při tvoření nového tvaru? Když například vezmete do rukou kus kořene vřesovce, je vám už jasné, jaký tvar dýmky z něj vyřežete?

Michal: Mnohokrát jen začnu na kus dřeva načrtávat nějaký tvar tužkou a postupně se mi začne něco rýsovat. Vždy pracuju jen s jedním blokem kořene vřesovce a nikdy si nevybírám specifické kusy dřeva pro výrobu specifických tvarů (to jen v případě objednávek). Někdy se stane, že začnu vyrábět poněkud klasičtější tvar, ale během práce daný tvar trochu pozměním a nakonec získám “svůj” originál. Je to takhle větší zábava a já tak můžu neustále vymýšlet a tvořit něco nového. Občas se sice dostanu do situace, kdy si říkám – co sis to vymyslel, vždyť to nejde udělat…Ale nakonec to vždy udělat jde…A to bývá ta největší legrace…

William: Jaké jiné značky dýmek kouříte kromě svých vlastních?

Michal: (směje se…) Těch je opravdu jen velmi málo. Naprostá většina mých dýmek, které jsem si nevyrobil, pro mě vyrobili mí kolegové nebo mi je někdo dal jako dárek, přičemž každá z těchto dýmek vypráví svůj  „příběh“ a často má velmi zajímavý původ. Mám hodně dýmek své vlastní výroby, které jsem nikdy neprodal, protože jsem během práce narazil na nějaký kaz ve dřevě a takové se prostě neprodávají. Tyto dýmky si tedy vždy ponechám. A popravdě řečeno nevykouřím více jak 4 dýmky za jeden den (během práce kouřím doutníky), takže než se na všechny dostane, trvá to dost dlouho…

William: Jaké detaily jsou při výrobě dýmky důležité?

Michal: Kvalita dřeva, povědomí o základním tvaru, technická bezchybnost také a v neposlední řadě i vztah majitele k dýmce.

William: V jakém cenovém rozsahu prodáváte své dýmky a kolik dýmek zhruba dokážete za jeden rok vyrobit?

Michal: Pokud se bavíme o dýmkách, které jsou očíslované a mají neobvyklý tvar, tak u těch se cena pohybuje od 200 do přibližně 500 eur. Během jednoho roku jsem pak v průměru schopen vyrobit asi 140 dýmek.

William: Existuje ve všeobecném vnímání vašich dýmek něco, co se vám osobně nelíbí?

Michal: (směje se…) Víte, na světě se vždy najde někdo, kdo se mnou nebude souhlasit nebo si bude myslet něco jiného, ale ti, kteří si cení mé práce, mnohonásobně vykompenzují všechno negativní. Jedno české přísloví říká: Není člověk ten, aby se zavděčil všem …

William: V roce 2009 jsme mezi vašimi dýmkami mohli vidět více klasických tvarů, ale nyní, v roce 2013, jsou vaše dýmky spíše moderní a neotřelé. Jak byste popsal svou letošní kolekci? Máte pro tento rok nějaký určitý cíl?

Michal: Ano, je pravda, že se tvary mých dýmek hodně změnily, i když tu byli někteří lidé, kteří s touto změnou nesouhlasili, dokonce mne od nové cesty odrazovali – já jsem ale odmítl vzdát se tohoto svého rozhodnutí. Je jasné, že jsem se na své profesní dráze dostal na rozcestí.  Nechtěl jsem, aby lidé neustále srovnávali mou práci s tím, co jsem již vyrobil. Je to prostě vývoj…přirovnal bych to k příběhu sochaře Henryho Moora. Když se řekne Henry Moore, tak si každý vybaví jeho abstraktní plastiky, ale málokdo ví, že začínal jako realista. Poté – co zvládl realismus – se mohl pustit do zjednodušování, které vyústilo v abstrakci. Nikdy jistě nezamýšlel, aby se zrovna tímhle způsobem stal slavným, jeho práce se prostě nějak sama od sebe rozvinula. A pokud nějaký umělec není schopen následovat toto samovolné rozvíjení, nemůže nikdy dosáhnout svého opravdového potenciálu. Je to stejné jako v jednom starém citátu: „Není to o výsledku, je to o cestě.“

William: Jak je to s kouřením dýmek a s jejich příznivci v České republice? Žijete v krásné zemi; je ale tahle země nakloněná kuřákům dýmek? Věřím, že od té doby, co jste členy Evropské unie, u vás existuje přísný zákaz kouření, ale mě spíše zajímá, jestli u vás lidé vůbec mají rádi kuřáky dýmek nebo jestli je spíše vnímají stejně jako kuřáky cigaret.

Michal: V naší zemi má kouření dýmek poměrně dlouhou tradici, jenže tahle tradice byla násilně přerušená v roce 1948 a situace se změnila až po roce 1989. V České republice bylo zhruba stejné množství kuřáků dýmek a doutníků jako kuřáků cigaret, alespoň do konce druhé světové války. Po roce 1989 pak přišlo znovuzrození kouření dýmek: najednou bylo možné sehnat vice než dva až tři druhy tabáků a do země se postupně dostávaly dýmky stále vyšší a vyšší kvality. To bohužel vedlo i k tomu, že se zde objevili „dýmkoví snobové“, kteří si pořídili dýmku spíše jen jako součást své image, než že by ji skutečně prožívali. Myslím, že to byla zlatá doba obchodníků s dýmkami.  Během nějaké doby se trh postupně nasytil, lidé se dozvídali o dýmkách stále více informací a jako takoví začali být více vybíraví. Zákazníci už nemuseli zdlouhavě hledat, aby našli kvalitní zahraniční zboží, a díky vzniku dýmkových klubů a přístupnosti literatury o dýmkách v naší zemi  najdeme silnou komunitu, která je kouření dýmek věrná.

Díky Michalovi Novákovi
Interview vedl William
Text uspořádal Eric