Příprava tabáku do dýmky řezu flake

Autor: pipemagcz | Kategorie: Dobré rady a tipy | Publikováno: 16-07-2012

Tabák do dýmky flakeFlake, to je jeden ze způsobů, jakým se vyrábí dýmkový tabák. Flake se vyrábí tak, že se tabák několikrát stlačí hodně velkým tlakem, až vytvoří krychličku. Ta je potom rozřezána na jednotlivé plátky, kterým se říká flake. Když kouříte flake, musíte jej do dýmky nacpat trochu jiným způsobem než volně nařezaný tabák. Nemůžete jen prostě naplnit dýmku a začít ji kouřit; nejdříve si flake musíte připravit. Existuje mnoho způsobů, jakými si můžete připravit tabáky flake. Způsob, jakým si připravíte flake, bude mít další vliv na chuť tabáku během kouření i na způsob, jakým bude tabák hořet.

Čím větší kusy tabáku flake necháte, tím silnější a výraznější chuť získáte a o to těžší bude udržet tabák zapálený. Když necháte flake vcelku nebo ve velkých chuchvalcích, bude pomalu hořet. Toto je dobrá metoda, když jdete kouřit ven. Zajistíte si tak, že vítr nebude mít téměř žádný vliv na hoření tabáku. Menší kousky zapříčiní o něco jemnější chuť. Tabák přitom bude lépe a také o něco rychleji hořet. V tomto článku popíšu několik různých metod, jak si můžete připravit flake ke kouření.

Metoda přeložení a nacpání – Vezměte flake a přehněte jej po délce napůl (proti směru vláken). Poté přehněte flake ještě jednou, ale tentokrát jej přehněte od jednoho konce k druhému (se směrem vláken). Flake by měl být ve tvaru čtverce se čtyřmi vrstvami. Nyní lehce zatlačte připravený flake do dýmky. Pokud vám z dýmky kouká nějaká část tabáku, vytáhněte jej z hlavičky ven, odstřihněte přebývající tabák a vložte flake zpět do hlavičky. Ujistěte se, že jste nechali mezi tabákem a okrajem hlavičky nějaké místo. Upravte si tah v dýmce pomocí jemného zatlačení tabáku prstem. Poté tabák zapalte. Protože jsme nechali tabák v kuse, bude trochu těžší ho zapálit a udržet zapálený.
Metoda rolování a nacpání – Tato metoda je téměř identická s tou předchozí; jen místo přehýbání tabáku používá rolování. Vezměte flake a válejte je po délce (se směrem vláken). Poté vložte flake do hlavičky. Pokud tabák trčí ven, vytáhněte jej, odstřihněte potřebné množství a vraťte jej zpět do hlavičky. Ujistěte se, že máte mezi tabákem a okrajem hlavičky nějaké místo.
Metoda tření tabáku – Metoda tření tabáku flake se skutečně dělá tak, jak už napovídá její název. Flake třete mezi dlaněmi, až se tabák rozpadne na menší kousky. Tímto způsobem můžete kontrolovat, na jak malé kousky se tabák rozpadne. Můžete jej rozdrtit jen lehce, nebo použít velkou sílu. Je prostě jen na vás, jak velké kousky tabáku nakonec budete mít. Jamile je tabák rozetřený, naplňte svou dýmku stejně, jako byste to udělali s běžnou tabákovou směsí.
Metoda krájení kostiček – O této metodě jsem četl před několika roky a neustále jsem ji používal, když jsem začínal kouřit flake, a používám ji poměrně často i dnes.  Při této metodě nejdříve nakrájíte flake po délce (s vlákny) na proužky o délce zhruba 6 mm. Poté tyto proužky rozkrojíte napříč (přes vlákna), abyste získali pravidelné kostičky. Poté pomocí gravitace naplníte hlavičku (tabákové kostičky jen necháte volně spadnout do hlavičky a nepoužíváte přitom žádný tlak). Na závěr jen lehce poťukejte vršek hlavičky, aby si tabák v dýmce sedl. Ujistěte se, že máte mezi tabákem a okrajem dýmky nějaké místo. Poté tabák zapalte a začněte kouřit. Když kouříte, nepěchujte žádný popel, jen v případě, že by tabák za žádnou cenu nechtěl hořet. A když budete pěchovat, používejte jen vlastní váhu dusátka. Neaplikujte žádný tlak. Toto je nejjednodušší metoda kouření tabáku flake, jakou znám. Když jsem byl začátečník, měl jsem tuto metodu opravdu rád.

Když kouřím flake, vždy si svou dýmku naplním volněji, než jak bych to udělal s volně nařezaným tabákem. Důvod, proč to tak dělám, je ten, že kousky tabáku flake se po zapálení nadmou více než směsi s volně nařezaným tabákem. Jakmile tedy naplníte svou dýmku jen lehce, poskytnete tím prostor pro expanzi tabáku a nestane se vám, že by byl během kouření tabák v hlavičce dýmky příliš těsně naskládaný.

Toto je jen pár ze všech možných metod, jakými můžete připravit flake. Doufám, že vám tyto tipy pomohou, abyste si flake užili, nebo abyste si s ním alespoň věděli rady, pokud ho zkoušíte poprvé. Pokud jste ještě flake nikdy nekouřili, musíte to rozhodně zkusit, protože si takto necháváte ujít některé opravdu vynikající tabáky. S těmito metodami už nemáte žádný důvod proč nezkusit kouřit flake nebo proč jej nekouřit častěji.

Přeju vám spokojené bafání!

Udržte klid při kouření dýmky

Autor: pipemagcz | Kategorie: Dobré rady a tipy | Publikováno: 16-07-2012

Dýmka s tabákemUž dlouhé roky tvrdím, že hlavní důvod, proč lidi zkusí kouřit dýmku a po nějaké době toho nechají, je ten, že si často popálí jazyk. To se často děje jednak proto, že nemají dostatečné odborné znalosti a nekupují si tak dobré produkty, ale i proto, že tu není nikdo, kdo by jim poradil, jak si mají správně naplnit dýmku a jak ji potom vykouřit. Proto jsem sepsal určité tipy a strategie, díky kterým vás snad zbavím toho obávaného popáleného jazyka.

Jsem si poměrně jistý, že hlavním důvodem, proč se dýmka nadměrně rozpálí, je její špatné naplnění. Když dýmku naplníte příliš těsně, budete muset o to více bafat, abyste získali uspokojivé množství kouře. To samozřejmě změní dýmku v hotovou pec. Když si ji naplníte příliš volně, nastane ten samý problém, protože proud kouře bude příliš jemný. Aby se lidé vyhnuli tomuto problému, většinou to ještě zhorší obvyklým „vylepšením“, kdy začnou nadměrně používat dusátko, čímž opět získají příliš silný tah a výsledek je pak stejný, jako kdyby si dýmku naplnili příliš těsně. Existují určité metody plnění dýmky, které tento problém dokážou vyřešit. Nejvíce využívaný je postup „tří vrstev“, který jsme již popsali v článku s názvem „Jak naplnit svou dýmku“. Hodně se také využívá alternativní metoda, tzv. Frankova metoda, kterou se sice nenaučíte hned, ale mám vyzkoušeno, že velmi dobře funguje.

Objem vlhkosti tabáku má na otázky výsledného žhavení také velký vliv. Je to hlavní příčina toho, proč jsou mé směsi spíše sušší. Vlhčí tabák je navíc jednodušší zmáčknout (a snadněji také zůstane zmáčknutý), což může vést k přeplnění dýmky. Když zkombinujete častější bafání a vyšší obsah vlhkosti v tabáku, výsledkem bude pára, která popálí váš jazyk spíše než kouř. Těmto potížím se můžete vyhnout jednoduše tím, že necháte svůj tabák trochu vyschnout. Z balení vezměte zhruba tolik tabáku, kolik se vejde do hlavičky vaší dýmky, a nechte jej na 45 minut před kouřením vyschnout na kusu papíru.

To, co použijete na zapálení dýmky, má na další kouření také velký vliv. Zápalky hoří od 300 do 400 stupňů Celsia, zatímco butanový zapalovač se rozpálí na zhruba 1000 stupňů. Už to samo o sobě znamená obrovský rozdíl. Samozřejmě, že sirky mohou být za jistých okolností a v určitých situacích nevhodné, takže někdy se použití zapalovače nevyhnete.

Typ tabáku má jistě hodně velký vliv. Hodně vlhké tabáky s příchutěmi, obzvlášť když navíc obsahují zvlhčovadlo, budou hořet hodně silně, protože je téměř nemožné vysušit je na přijatelnou úroveň. Naštěstí takových směsí moc není. Když ale nějaký takový tabák používáte, může to pro vás být opravdový problém. Tabáky Virginia budou vždy hořet o něco víc, protože obsahují hodně cukru. Když však necháte tabáky Virginia hodně vyschnout, budete mít velký problém, protože pak okamžitě vzplanou. Pokud vám tedy tabáky Virginia chutnají, ale hoří vám příliš silně, může pomoci, když je budete kouřit ve formě tabáku flake a nebudete je trhat na hodně malé kousky. Pokud vám také nevadí tabák Perique, můžete si tento chutný list přidat k Virginii a teplota hoření bude hned o něco nižší a Virginia pak bude lépe zvladatelná. Přese všechno si ale myslím, že směsi na základě tabáku Latakia dávají nejchladnější kouř. Pokud vám však tento černý list s kouřovou příchutí nechutná, moc Vám to nepomůže.

Výběr dýmky také zajisté ovlivní výslednou teplotu při kouření. První a také nejvíce zřejmou věcí je délka dýmky, nemusí se přitom nutně jednat o délku od hlavičky po samý konec dýmky, ale jen o celkovou délku náustku, skrz který půjde kouř. Dýmka z dýňovníku může celkově měřit jen maximálně 15 cm, ale díky velkému prohnutí a díky tomu, že komora je umístěná vespod hlavičky, musí kouř projít mnohem větší vzdáleností než je oněch 15 cm. Churchwarden je dlouhá dýmka, kterou si lidé často vybírají právě z toho důvodu, že většinou bývá chladnější, proto je dobrou volbou pro kuřáky, kteří mají problémy se silným kouřením. I dýmky, které nemají dostatečně velký objem dřeva, nebo dýmky, které jsou příliš lakované, mohou hodně silně kouřit. Dýmky z mořské pěny pak sice mohou být hodně žhavé do ruky, ale obecně produkují poměrně chladný kouř, protože tento druh materiálu odvádí teplo z tabáku pryč a navíc absorbuje přebytečnou vlhkost. Jedním z faktorů, který přispívá k tomu, aby dýmky nekouřily příliš silně, je nechat svou dýmku odpočinout. Když dýmky z kořene vřesovce, mořské pěny nebo z kukuřičného klasu absorbují příliš mnoho vlhkosti, zablokuje to horko a přemístí jej dovnitř, mým pravidlem tedy je: ať už jsi v daný den vykouřil jakýkoliv počet dýmek, nech svou dýmku odpočinout stejný počet dní.

Jiným nápadem je omezit objem vzduchu, který se dostane do směsi. Tento nápad mi vnuknul můj otec, u kterého to vypadalo, jako by měl svou dýmku stále v ruce nebo v ústech. Když se jeho dýmka hodně rozpálila, nebo se mu zdálo, že se začíná rozpalovat, zakryl vršek hlavičky několika prsty. Ptal jsem se ho, proč to dělá, a on mi vysvětlil, že tím zabrání vniknutí kyslíku do zapálené směsi, čímž se zmírní žár tabáku. Když potom natáhne, nebude dýmka tak horká. Hodně jsem to potom používal a zjistil jsem, že to výborně funguje.

V poslední řadě je pak potřeba podívat se na vaše zvyky. Jste často zaťatí? Pokud ano, možná bafáte častěji, než je potřeba, aniž byste si to vůbec uvědomovali. Dopřejte svým čelistem a svému jazyku trochu odpočinku a vaše problémy, ať už jsou jakékoliv, možná zmizí. Kromě toho, když stále držíte dýmku v ústech, mohou se vám do komory dostat sliny. Pak může být těžké udržet dýmku zapálenou a to vás opět může nutit k častějšímu bafání, což vede k…no, už jste na to přišli.

A mezitím, zachovejte si chladnou hlavu.

Co by měl vědět kuřák dýmky

Autor: pipemagcz | Kategorie: Dobré rady a tipy | Publikováno: 15-07-2012

Kuřáci dýmkyMezi kuřáky dýmek převažuje myšlenka, že za prohořelou dýmku může dřevo – briar. Dřevo nové dýmky je velmi suché, jeho nízká absorpce v nové dýmce způsobuje horký kouř a dýmka je náchylná k prohořívání. Abychom dosáhli chladného kouře, měli bychom kouřit velmi pomalu, dokud se nevytvoří ochranná karbonová vrstva uvnitř dýmky, která nám zabrání prohořívání briaru. Při prvním kouření naplňte dýmku pouze do 1/3 a pomalu, zvolna ji vykuřte. Firma Peterson doporučuje dýmku naplnit do poloviny. Při kouření nové dýmky se má dýmka naplnit tabákem pevně, ale ne příliš utuženě. Stejnoměrně zapalte a kuřte pomalu, používejte dusátko, abyste udrželi tabák uvnitř hlavičky. Při zapálení tabák v dýmce nabývá na objemu a pak „vyskakuje“ z dýmky. Dusátkem si proto vypomožte dostat tabák opět do dýmky.
Po dokouření nechte dýmku vychladnout a jemně ji vyčistěte. Druhý den naplňte dýmku o trochu více a postupně přidávejte tabák tak, že ji plně naplníte po 14 dnech. Z dýmky by se mělo kouřit jen jedenkrát za den, aby mohla dostatečně vyschnout. Při prvním kouření může dýmka štípat na jazyku. Z dobře zakouřené dýmky si tabák vychutnáte až po dvou týdnech, za předpokladu, že budete kouřit denně.
Naplnění tabáku do dýmky příliš jemně má za následek velmi rychlé hoření, které často vede k prohořívání dýmky. Obdobně kouření venku při silném větru způsobuje, že tah dýmky se tlačí pouze na jednu stranu a tabák hoří silným plamenem místo toho, aby zvolna doutnal. Dýmka se proto může snadněji propálit.
Odborníci doporučují následující pravidla kouření:
- Kuřte s rozmyslem a pozvolna. Čím bude dýmka chladnější, tím lépe uchráníte briar před propálením.
- Kuřte dýmku tak, že ji stále držíte v ruce, ne pouze v zubech. Tak budete mít lepší kontrolu nad tím, zda vaše dýmka není příliš horká. Pokud se vám dýmka rozpálí, na chvíli ji odložte, odklepněte trochu popela a počkejte, až dýmka zchladne. Poté ji znovu zapalte.
- Udusávejte neustále tabák dusátkem. Tím se snižuje přívod kyslíku k doutnající směsi, která poté nehoří tak rychle.
V závislosti na tvrdosti dřeva začne dýmka tak po čtvrtém, pátém kouření chutnat lépe a po dvanáctém kouření bude dýmka chutnat tak, jak má.
Při  kouření dýmky se stává, že dýmka vyhasne. Je to běžný jev. Můžete si udělat malou kuřáckou pauzu, ale dbejte na to, abyste dýmku vždy dokouřili až dokonce. Dokouření je velmi důležité, protože se v dýmce usazuje kondenzát z tabáku. Pokud kondenzát vsákne do dřeva dýmky, dýmka „zkysne“ a tuto vadu již nelze odstranit. Proto je důležité dýmku pravidelně čistit. Někdy se může stát, že se při kouření v dýmce objeví větší množství kondenzátu. V takovém případě je dobré zasunout čistič do náustku a vysušit nadbytečnou vlhkost.  Pokud dýmku dokouříte, většina vlhkosti se žárem změní v páru. Musíte-li však nechat dýmku z nějakého důvodu vyhasnout bez úplného dokouření, je třeba ji důkladně vyčistit a nechat ji alespoň dva dny odpočívat.
Každá dýmka se musí pravidelně čistit. Při dobrém zakouření dýmky se uvnitř hlavičky vytvoří ochranná karbonová vrstva, která chrání dřevo před propálením. Ideální síla karbonu je 1 až 2 mm. Po delším čase nebo při častém kouření anglických směsí (tabákové směsi jsou silnější a obsahují více dehtu) se může vytvořit silnější karbonová vrstva. Ta se pak odstraňuje dýmkařským klíčem (výhrubníkem). Pokud se karbonová vrstva neodstraní, hrozí, že později praskne a dřevo uvnitř dýmky se začne propalovat. Při pravidelném čištění by však dýmkař neměl dýmkařský nůž vůbec potřebovat.
Budete-li se dobře starat o vaše dýmky, odmění se vám za to skvělou chutí a vydrží s vámi celý život.

Text Michaela Koláčková
Foto: Rostislav Čuřík

Copy Protected by Chetans WP-Copyprotect.