pipemag.czMagazín o všem kolem dýmek a dýmkových tabácích

Původ pískování

V roce 1917, když Alfred Dunhill vynalezl a poté uvedl na trh první dýmky, které byly dokončené pomocí techniky pískování, byly tyto dýmky prodávány za větší obnos než jejich hladké protějšky. (David Field napsal, že se první Shells prodávaly za více peněz než jejich protějšky. Přesto se ale v roce 1932 prodávaly všechny dýmky za stejnou cenu.) Dunhill pravděpodobně zvážil jak praktické aspekty výroby pískovaných dýmek, tak jejich funkčnost.

Přestože nemůžeme vědět, s čím se asi Dunhill musel potýkat, můžeme s jistotou říct, že uvedení nového dokončovacího procesu v továrně zahrnovalo nákup nového vybavení. Z tohoto důvodu se musela každá inovace projevit vyšší cenou. To ostatně platí i dnes.

I když se Dunhill rozhodl udržet své ceny stále stejné, bylo pro něj uvedení nových pískovaných dýmek cenově výhodné. Továrna totiž mohla používat větší množství ebauchonu z kořene vřesovce, protože pískování a moření zakrylo menší a nevýrazné škrábance a kazy. Takže ty ebauchony, které by neprošly výběrem na výrobu hladkých dýmek, mohly být nabídnuty, prodány a použity jako kořen vřesovce určený na výrobu Dunhill Shell.

Víme, že Dunhill se v určitém čase rozhodl používat pro svou řadu Shell alžírské ebauchony, protože tento kořen vřesovce je jemnější a objevuje se na něm více výrazných pískovacích efektů. Pravděpodobně, když importoval vyrobené ebauchony z Francie mezi lety 1917 a 1920, neznal ani původ kořene vřesovce. (Dunhill začal vyrábět své vlastní hlavičky v Londýně teprve v roce 1920.)

Množství ebauchonů, které se v tu dobu ve Francii vyrobily, bylo neskutečné. Jacques Coles v The GBD Story napsal, že do GBD Factory se v roce 1919 dostalo 500 000 ebauchonů, ze kterých se během měsíce vyrobilo 36 000 tuctů dýmkových hlaviček. GBD přitom byla tehdy jen jednou z továren v St. Claude. Osobně jsem nebyl schopen určit, ze které továrny Dunhill objednával své ebauchony.

Dlouho jsem přemýšlel nad názvem výběru pískovaných dýmek Dunhill. Nedávno, když jsem četl jeho tlustopis z roku 1924, The Pipe Book, objevil jsem na straně 130 ilustraci polynéské dýmky Shell. Připomněly snad Alfredu Dunhillovi jeho první pískované ebauchony tyto rané polynéské dýmky? Díky podobné textuře mi to přijde pravděpodobné.

Zdá se mi naprosto úžasné, jak nádherně detailní dokážou být pískované dýmky Dunhill. Na rozdíl ode dneška se dříve tolik nekontroloval proces pískování, dnes jej kontrolují především ti řemeslníci, kteří vytvořili typické pískovací techniky a vzhledy. Ebauchony se daly do drátěného barelu, kde rotovaly, převracely se a postupně se měnily po dobu několika hodin, jak dřevo přicházelo do kontaktu s pískovacím médiem, které bylo nasměrované z pevně připevněné trysky.

Pískování prošlo od dob Dunhillovy inovace dlouhou cestou.

Pískovaná dýmka prošla od doby, kdy Dunhill v roce 1917 vymyslel dokončovací proces, dlouhou cestou.  Dnes se u jednotlivých řemeslníků můžeme setkat s mnoha různými přístupy v pískování, díky kterým aspoň můžeme rozlišit jednotlivé výrobce.

Kdysi se stávalo, že pískování způsobilo nepředvídatelné vzory kresby a dýmka dokonce někdy ztrácela svůj původní tvar. Drátěná nádoba je už ale nyní minulostí. Pozornost se dnes věnuje specifickým texturám a tvarům, kterých řemeslníci dosahují přímým pískováním pomocí trysky, aby dosáhli takového efektu, jaký si přejí.

Dnes používají řemeslníci své pískovací náčiní tak, aby zvýraznili přirozenou strukturu kresby dřeva a aby podpořili vzájemné propojení tvaru a kresby. Mezi možnosti volby patří kroužkové pískování, pískování s přímou kresbou nebo ve tvaru pavoučí sítě, ostré pískování a hybridní přístupy, které kombinují výše zmíněné umělecké efekty.

Jako mnoho aspektů výroby dýmek je i vytvoření hezkého pískovaného dokončení dýmky více komplikované, než by se mohlo zdát. Práce začíná již dlouho předtím, než řemeslník vloží hlavičku do pískovací skříňky. Nejlepší pískovací dokončení vznikají už v momentě, kdy se řemeslník rozhoduje, jak začne dýmku v rámci bloku kořene vřesovce vyřezávat.

Umění severoamerických řemeslníků

Dokončování pomocí pískování je oblastí, ve které neuvěřitelně vynikají řemeslníci v severní Americe. Pravděpodobně je to proto, že američtí sběratelé přímo milují pískované dýmky, proto je po nich na trhu neustálá poptávka. Řemeslníci tak mají o práci postaráno. V každém případě najdete na trhu v severní Americe opravdu širokou paletu kvalitních a rozličných pískovaných dokončení, ze kterých si můžete vybrat.

Pískovací technika některých řemeslníků je tak jasně definovaná, že je možné jejich dýmky snadno odlišit od těch ostatních. Odbornost v oblasti pískování některých dýmkových výrobců – například Jim Cooke, Lee Von Erck a Bruce Weaver – dělá z jejich pískovaných dýmek více ceněné kousky do sbírek než jejich hladké varianty.

Umělecké efekty

Může být překvapením, že při kroužkovém pískování a pískování s přímou kresbou se dýmka vyřezává do podobného místa v bloku dřeva, se vzestupnou kresbou, které se vynořuje ze středu spodní části hlavičky.

Bambusová řezba Adama Davidsona, kterou můžete vidět na obrázku nad textem, byla dělaná takovým způsobem, že to vypadá, jako by se kresba na konci bambusového krčku ztrácela. To vyžaduje vyřezání dýmky do bloku dřeva tak, aby se kroužky objevily až od napojení stonku na hlavičku dýmky.

Někdy, když se musí striktně dodržet tvar nebo určitá linie, se musí řemeslník pokusit vytvořit efekt litého bronzu. Tento efekt vyžaduje jen velmi lehký dotek pískovacího zařízení. Dobrým příkladem tohoto pískovacího způsobu může být například dýmka Bent Danish Egg vytvořená výrobcem Bradem Pohlmannem.

Jindy je vyžadováno extrémně ostré kroužkové pískování, aby se zdůraznil kontrast vůči jiným hladkým částem dýmky, tak jak to můžete vidět na bambusové Trever Talbert, kterou najdete na obrázku. Tento přístup je velmi úzce identifikovatelný s dýmkami J.T. Cooke. Moc rád bych vám jednu chtěl ukázat, kdybych jen nějakou vlastnil.

Existují různé přístupy kroužkového pískování, záleží na tom, jaké pískovací médium se použije, záleží i na tlaku a na úhlu, ve kterém se dýmka během pískování drží. Styl kroužkového pískování Bruce Weavera je jasně rozeznatelný a vůbec se nemění. Když jeho dýmku otočíte na její vrchol, vypadá to, jako by z ní směrem dolů ubíhaly kroužky – jaké vytváří například roztopený vosk. Tento efekt je výrazný i jemný zároveň.

Pochopitelně, že řemeslníci, jejichž pískování lze dobře rozeznat, si tuto svou specifickou metodu a proces výroby (který je vlastně jejich soukromým dokončením) pečlivě chrání. Jednou jsem sháněl nějaká fakta a mluvil jsem díky tomu po telefonu s Brucem Weaverem. Řekl mi tenkrát jednu zajímavou věc.

„Já osobně dělám pískování tak, abych získal topografii daného bloku dřeva a našel kroužky. Je to vždy taková cesta poznání, jak se poperu s jemnými částmi a jak dokážu zvýraznit kroužky,“ řekl Bruce Weaver. „Abych to udělal správně, musím vědět, co je uvnitř dřeva. My nevytváříme strukturu. My ji jen odkrýváme.“

Jedním z mých favoritů v pískovacích efektech je ten, který nazývám pískování ve tvaru pavoučí sítě. Díky neuvěřitelné dýmce LB Billiard vytvořené Michaelem Lindnerem můžete vidět, že tento efekt je zároveň jemný i výrazný, hraničí s drsností a připomíná první nejlepší pískování vytvořené kdysi dávno v Dunhillově továrně. Lindner pískoval tuto dýmku, když žil v jižní Kalifornii a strávil tam hodně času s Jody Davisem při vyvíjení této pískovací techniky.

Dalším výborným příkladem pískování ve tvaru pavoučí sítě může být dýmka Chubby Prince od Jodyho Davise. Nanesením kontrastní látky Davis nádherně odhaluje přímou kresbu dřeva – ať už mořením nebo pískováním, a kroužkové zrnění pomocí pískování. Jody Davis dokáže vytvořit jedny z nejkrásnějších a nejstálejších pískovaných dýmek, jaké jsou k sehnání.

Pokud někdo uznává jméno Dunhill u svých pískovaných dýmek, podle vzoru dýmek shell, které se používaly v polynéských dýmkách, může se plně zahledět do efektů, které vytvořil Jack Howell, když pískoval svůj tvar nazvaný Clam (mušle z ang.). Howell nejdříve umístí dýmku do dřevěného bloku tak, aby vytvořil vzor kroužků vybíhajících ze zakřivené spodní mušle, a poté napískuje detaily do dřevěné mušle, která dává dýmce její jméno.

Podle mé zkušenosti souvisí největší výzvy během pískování, kterým musí výrobci dýmek čelit, s místem ptačích očí, které je v bloku dřeva. Někteří dokončují pískování kresby oblasti ptačích očí zcela mimo, a povrch dýmky pak připomíná něco jako chaotický povrch měsíce. Je možné udržet určitou úroveň detailů během pískování kresby ptačích očí, jak ostatně například dokazuje Jack Howell na této dýmce nazvané Pear.

Funkční aspekty pískovaných dýmek

Zde si můžete přečíst o mnoha důvodech, díky kterým si kuřáci dýmek cení svých pískovaných kousků. Mimo krásy uměleckého pískování mají tyto speciální dýmky i jiné výhody. Tyto dýmky se například mnohem snadněji udržují než jejich hladké varianty a způsob jejich dokončení také efektněji odvádí teplo. Mají totiž větší povrch než hladké dýmky toho samého tvaru a jejich drobné rýhy rozptylují teplo podobně jako radiátor.

Tržní sféra

Mnoho dýmkových nadšenců kupuje pískované dýmky, protože jsou levnější než ty hladké, přitom jsou často stejně hezké, pokud ne hezčí. Samozřejmě, že je to záležitost vkusu. Sám za sebe můžu ale říct, že jsem jen rád, že jsem žil v době, kdy se daly pískované dýmky koupit levněji než ty hladké. Nejsem si totiž tak úplně jistý, že to tak zůstane i nadále.

Existuje mnoho aspektů oceňování dýmek na trhu, které mě matou a uvádí do rozpaků, platí to ostatně i o rozdílech ceny mezi hladkými a pískovanými dýmkami. Řemeslníci odůvodňují své ceny dlouhými hodinami, které musí nad výrobou dýmek strávit. S výjimkou Jima Cooka však bývají pískované dýmky levnější než ty hladké. Jejich výroba ale většinou zabere stejně, pokud ne víc, času než výroba hladkých dýmek. Přemýšlím, jestli se někdy v budoucnu ceny pískovaných dýmek srovnají s cenami těch hladkých.