pipemag.czMagazín o všem kolem dýmek a dýmkových tabácích

Už dlouhé roky tvrdím, že hlavní důvod, proč lidi zkusí kouřit dýmku a po nějaké době toho nechají, je ten, že si často popálí jazyk. To se často děje jednak proto, že nemají dostatečné odborné znalosti a nekupují si tak dobré produkty, ale i proto, že tu není nikdo, kdo by jim poradil, jak si mají správně naplnit dýmku a jak ji potom vykouřit. Proto jsem sepsal určité tipy a strategie, díky kterým vás snad zbavím toho obávaného popáleného jazyka.

Jsem si poměrně jistý, že hlavním důvodem, proč se dýmka nadměrně rozpálí, je její špatné naplnění. Když dýmku naplníte příliš těsně, budete muset o to více bafat, abyste získali uspokojivé množství kouře. To samozřejmě změní dýmku v hotovou pec. Když si ji naplníte příliš volně, nastane ten samý problém, protože proud kouře bude příliš jemný. Aby se lidé vyhnuli tomuto problému, většinou to ještě zhorší obvyklým „vylepšením“, kdy začnou nadměrně používat dusátko, čímž opět získají příliš silný tah a výsledek je pak stejný, jako kdyby si dýmku naplnili příliš těsně. Existují určité metody plnění dýmky, které tento problém dokážou vyřešit. Nejvíce využívaný je postup „tří vrstev“, který jsme již popsali v článku s názvem „Jak naplnit svou dýmku“. Hodně se také využívá alternativní metoda, tzv. Frankova metoda, kterou se sice nenaučíte hned, ale mám vyzkoušeno, že velmi dobře funguje.

Objem vlhkosti tabáku má na otázky výsledného žhavení také velký vliv. Je to hlavní příčina toho, proč jsou mé směsi spíše sušší. Vlhčí tabák je navíc jednodušší zmáčknout (a snadněji také zůstane zmáčknutý), což může vést k přeplnění dýmky. Když zkombinujete častější bafání a vyšší obsah vlhkosti v tabáku, výsledkem bude pára, která popálí váš jazyk spíše než kouř. Těmto potížím se můžete vyhnout jednoduše tím, že necháte svůj tabák trochu vyschnout. Z balení vezměte zhruba tolik tabáku, kolik se vejde do hlavičky vaší dýmky, a nechte jej na 45 minut před kouřením vyschnout na kusu papíru.

To, co použijete na zapálení dýmky, má na další kouření také velký vliv. Zápalky hoří od 300 do 400 stupňů Celsia, zatímco butanový zapalovač se rozpálí na zhruba 1000 stupňů. Už to samo o sobě znamená obrovský rozdíl. Samozřejmě, že sirky mohou být za jistých okolností a v určitých situacích nevhodné, takže někdy se použití zapalovače nevyhnete.

Typ tabáku má jistě hodně velký vliv. Hodně vlhké tabáky s příchutěmi, obzvlášť když navíc obsahují zvlhčovadlo, budou hořet hodně silně, protože je téměř nemožné vysušit je na přijatelnou úroveň. Naštěstí takových směsí moc není. Když ale nějaký takový tabák používáte, může to pro vás být opravdový problém. Tabáky Virginia budou vždy hořet o něco víc, protože obsahují hodně cukru. Když však necháte tabáky Virginia hodně vyschnout, budete mít velký problém, protože pak okamžitě vzplanou. Pokud vám tedy tabáky Virginia chutnají, ale hoří vám příliš silně, může pomoci, když je budete kouřit ve formě tabáku flake a nebudete je trhat na hodně malé kousky. Pokud vám také nevadí tabák Perique, můžete si tento chutný list přidat k Virginii a teplota hoření bude hned o něco nižší a Virginia pak bude lépe zvladatelná. Přese všechno si ale myslím, že směsi na základě tabáku Latakia dávají nejchladnější kouř. Pokud vám však tento černý list s kouřovou příchutí nechutná, moc Vám to nepomůže.

Výběr dýmky také zajisté ovlivní výslednou teplotu při kouření. První a také nejvíce zřejmou věcí je délka dýmky, nemusí se přitom nutně jednat o délku od hlavičky po samý konec dýmky, ale jen o celkovou délku náustku, skrz který půjde kouř. Dýmka z dýňovníku může celkově měřit jen maximálně 15 cm, ale díky velkému prohnutí a díky tomu, že komora je umístěná vespod hlavičky, musí kouř projít mnohem větší vzdáleností než je oněch 15 cm. Churchwarden je dlouhá dýmka, kterou si lidé často vybírají právě z toho důvodu, že většinou bývá chladnější, proto je dobrou volbou pro kuřáky, kteří mají problémy se silným kouřením. I dýmky, které nemají dostatečně velký objem dřeva, nebo dýmky, které jsou příliš lakované, mohou hodně silně kouřit. Dýmky z mořské pěny pak sice mohou být hodně žhavé do ruky, ale obecně produkují poměrně chladný kouř, protože tento druh materiálu odvádí teplo z tabáku pryč a navíc absorbuje přebytečnou vlhkost. Jedním z faktorů, který přispívá k tomu, aby dýmky nekouřily příliš silně, je nechat svou dýmku odpočinout. Když dýmky z kořene vřesovce, mořské pěny nebo z kukuřičného klasu absorbují příliš mnoho vlhkosti, zablokuje to horko a přemístí jej dovnitř, mým pravidlem tedy je: ať už jsi v daný den vykouřil jakýkoliv počet dýmek, nech svou dýmku odpočinout stejný počet dní.

Jiným nápadem je omezit objem vzduchu, který se dostane do směsi. Tento nápad mi vnuknul můj otec, u kterého to vypadalo, jako by měl svou dýmku stále v ruce nebo v ústech. Když se jeho dýmka hodně rozpálila, nebo se mu zdálo, že se začíná rozpalovat, zakryl vršek hlavičky několika prsty. Ptal jsem se ho, proč to dělá, a on mi vysvětlil, že tím zabrání vniknutí kyslíku do zapálené směsi, čímž se zmírní žár tabáku. Když potom natáhne, nebude dýmka tak horká. Hodně jsem to potom používal a zjistil jsem, že to výborně funguje.

V poslední řadě je pak potřeba podívat se na vaše zvyky. Jste často zaťatí? Pokud ano, možná bafáte častěji, než je potřeba, aniž byste si to vůbec uvědomovali. Dopřejte svým čelistem a svému jazyku trochu odpočinku a vaše problémy, ať už jsou jakékoliv, možná zmizí. Kromě toho, když stále držíte dýmku v ústech, mohou se vám do komory dostat sliny. Pak může být těžké udržet dýmku zapálenou a to vás opět může nutit k častějšímu bafání, což vede k…no, už jste na to přišli.

A mezitím, zachovejte si chladnou hlavu.